Na této straně si dovolím vnímavého čtenáře seznámit s historickým vývojem vzniku chovatelské stanice "z Blatova".
Pravdou je, že začátky nebyly jednoduché, byly smolné a v dnešní době by patrně někoho mohly i odradit.
Ing. J.Smrž
Na počátku všeho sice možná bylo vejce, ale především v r.1955 v pražských Dejvicích 12-ti letá dívenka, která si velmi přála psa. Jmenovala se Dana Hradecká a její otec
Antonín Hradecký je tím prvním, kdo za to všechno může. S dalšími osobami se seznámíme postupně. Otec jí totiž tehdy pořídil štěně - psa zlatého kokršpaněla od pražských chovatelů Rampasových, kteří měli tehdy chov v Rytířské ulici na Praze 1 a ve Staré Roli na Karlovarsku. Jmenoval se Ramon Kerr Willy a byl svou majitelkou nazýván "BIGI".
|
Ramon Kerr Willy |
nar. 2.5.1955 |
ČLP 3012 |
5x velmi dobrý |
PZV I.cena |
otec:
Tarzík ze Všejan SPKP 1276 |
matka:
Champ. Ryska ze Všejan ČLP 1973 |
RODOKMEN
|
A protože majitelka nebyla zletilá, na výstavách Bigiho vodil její otec. Samozřejmě za její asistence.
Bigi po exteriérové stránce rozhodně nevyčníval z řady, byl průměrný, tedy velmi dobrý (VD).
Nutno podotknout, že majitelka, podporována rodiči, byla velice cílevědomá, chtěla totiž chovného psa a bylo tedy třeba složit lovecké zkoušky. V té době se objevil další osudový člověk, byl jím válečný major v záloze pan
Josef Hlavatý z Čáslavi, v té době již zkušený myslivec a kynolog, a ten Bigiho vycvičil a složil s ním tehdy "Podzimní zkoušky vloh".
|
|
Bigi - čelní strana tabulky |
Bigi - tabulky disciplín |
Takže Bigi začal chodit na výstavách v pracovní třídě, to ale majitelce nestačilo a tak dojížděla na společné nácviky na Slapy k předsedovi tehdejšího "Klubu chovatelů loveckých španělů", panu Alexandru Schneebergovi. A tak se stalo, že se Bigi naučil aportovat a byl prakticky použitelný na honech.
|
|
Bigi - Ramon Kerr Willy |
Bigiho sestra - Roxana Kerr Willy |
Při jednom z honů se Bigi, vinou střelce, dostal do nebezpečné situace, což vedlo majitelku k rozhodnutí, že jednobarevného psa už nikdy více, neboť může dojít k nešťastné záměně za zvěř. Bigi, ač chovný pes, se ukázal jako neplodný. Proto se majitelka rozhodla pořídit psa - modrého bělouše. Rodiče však řekli NE. Přesto si, za svůj 1.plat, koupila štěně modrého bělouše. Byl jím Akim z Hlavačova od paní Štěrbové.
Doma bylo nějaký čas ticho. V dejvickém bytě v 5.patře Bigi spolu s Akimem žili asi rok, nebylo to však tehdy, na konci 50-tých let, při budování socialismu, společensky únosné a tak byl Bigi darován hajnému do Běchovic (dnes Praha 9), kde se mu dostalo bohatého loveckého vyžití v drobné zvěři.
Při vědomí věku majitelky (asi 17 let) a skutečnosti, že se jednalo o prvního psa, musím nad její cílevědomostí smeknout!
|
|
Akim a Bigi |
Akim |
Akim do chovu nebyl zařazen, byl roku 1961 prodán do myslivecké praxe.
|
Akim z Hlavačova |
nar. 20.5.1959 |
ČLP 3613 |
velmi dobrý |
PZ I.cena, ZV I.cena |
otec:
Grock Peter v. Altsteinhorst |
matka:
Gita z Hlavačova |
|
Akim - PZ Havlíčkův Brod - Poděbaby 1960 |
V době, kdy již bylo jasné, že Akim bude na prodej, byl pořízen z chovu pana Hlavatého 5-ti měsíční pes, modrý bělouš s pálením - podzim 1960.
|
Chan z Žehušické obory |
ČLP 3755 |
výborný |
ZV I.c., PZ I.c., KLZ I.c. |
otec:
Kosak v. Schölerberg |
matka:
Rena z Kbelnice |
RODOKMEN
|
Na jaře roku 1961 potkala Dana Hradecká z Dejvic Josefa Smrže ze Žižkova, a tak se stalo, že na Chana a jeho výcvik byli dva (pochopitelně s pomocí zkušeného mjr. Hlavatého) a společně se (kromě jiného) v Praze přihlásili do mysliveckého kurzu o lovecký lístek. A učily je takové osobnosti, jako například Ing. Ctirad Rakušan. S Chanem pak chodili na zkoušky a na hony.
Ještě před svatbou si pořídili štěně - černobílou fenu s pálením Borku z Klášterského polesí a fenu Českého fouska - Katku ze Žehušické obory.
|
Borka z Klášterského polesí |
nar. 26.4.1963 |
ČLP 4232 |
velmi dobrá |
PZ II.c., LZ II.c |
otec:
Kosak v. Schölerberg |
matka:
Eva ze Žehušické obory |
RODOKMEN
|
|
|
|
|
|
|
Borka s vrhem "A" |
II. MMŠ 1966 v Luhačovicích
Borka - první zprava |
Borka ve vaně |
Borka na stavbě |
Borka, jak napsal na své stránce můj táta, stála na počátku zrodu ch.s. "z Blatova", ta byla založena kvůli stavbě domu až v roce 1965. Od tohoto roku, t.j. 10 let po pořízení prvního psa, byl započat chov "anglického vícebarevného kokra z Blatova".
S její existencí jsou v počátcích a v průběhu dalších let spojena jména lidí, na které, ačkoliv je dnes již nikdo nezná, nemohu zapomenout.
Byli to již jmenovaní - můj děda Antonín Hradecký, můj kmotr mjr. Josef Hlavatý a má prateta (teta mého otce) Aloisie Zvěřinová. Právě ta mým rodičům velkou měrou pomáhala při dohledu nad smečkou, štěňaty a nade mnou v době jejich nepřítomnosti doma, když byli na zkouškách, výstavách či honech.
Všichni bohužel odešli z tohoto světa, myslím, trochu brzo - děda v roce 1984 v době mých studií na střední škole, mjr. Hlavatý v září 1989 a teta v březnu 1990 - oba v době mé vojenské služby.
Jim patří obrovský dík, bez nich by asi bylo vše jinak.
|
|
děda Antonín Hradecký, matka Dana Smržová, teta Aloisie Zvěřinová |
Josef Hlavatý, Dana a Josef Smržovi |